Exmoorský pony

About Exmoorský pony

Exmoorský pony či keltský pony je divoké plemeno koně domácího (Equus ferus f. caballus), které pochází z anglického Somersetu a Devonu. Plemeno dostalo jméno podle vysoko položených blat Exmoor v jihozápadní Anglii.

Exmoorskému ponymu hrozilo vyhynutí – druhou světovou válku přežilo pouhých 45 jedinců. Celosvětově jich žije zhruba dva tisíce (jsou podobně početní jako pandy velké).

Plemeno exmoorský pony je jedno z nejstarších a nejpůvodnějších plemen koní. Je to nejstarší plemeno ve Velké Británii, kde žije od doby bronzové, a od poslední doby ledové se nezměnilo. Využívali ho již Keltové jako soumary. První zmínku nalezneme v Knize posledního soudu (Domesday Book, 1086). Roku 1921 byla založena Exmoor Pony Society, která si dala za úkol podporovat a kontrolovat chov exmoorských ponyů; plemenitba je pečlivě řízena a do plemenné knihy lze zapsat pouze ověřené jedince.

Anglie se od pevniny oddělila přibližně před 15 000 lety, to znamená, že exmoorský pony se 14 000 let nekřížil s jinými plemeny. I v současnosti žijí exmoorští ponyové volně na vřesovištích.

V kohoutku měří 113 cm až 130 cm. Zbarvení se pohybuje od plavé po černou a narušuje ho světlá srst okolo huby, očí, břicha a vnitřních stran stehen. Jejich srst se skládá ze dvou vrstev. Ta blíže k tělu je měkká a pouze chmýřová. Udržuje u těla teplo. Druhá, vnější, je mastná a chrání tělo před chladem a vlhkem. V létě se Exmoorští poníci měděně lesknou, v zimě jsou matní s mastnou srstí. Exmoorové mají středně dlouhé tělo a krk, líbivou hlavu, strmou lopatku, krátké nohy zakončené tvrdými kopyty a huňatou hřívu i ocas, kterému se říká „ledový ohon“, protože je u kořene rozštěpený. Další zajímavostí Exmoorů je „moučná huba“. Tak se označuje bílé zbarvení okolo huby. Pod pojmem „žabí oko“ se skrývá zesílené horní oční víčko. Exmoorové mají jako jediné plemeno sedmou stoličku