Jakutský kůň je plemeno nevysokých, otužilých koní původem z Jakutska, tedy severovýchodní Sibiře v povodí řeky Leny.
Jakutský kůň není příliš vysoký, ale má velmi robustní stavbu těla. Někdy bývá řazen mezi poníky, protože v kohoutku měří pouze 134 cm, obvod hrudi však činí až 166 cm, hmotnost má 220–230 kg. Zimní srst může dosáhnout délky až 10 cm, proto mu zima vůbec nevadí. Vytvořily se dva typy, menší verchojanský a trochu větší jihojakutský se souměrnější stavbou těla. Klisny jsou menší a slabší než hřebci. Nohy má krátké a zadní končetiny mívají tzv. kravský postoj. Ve zbarvení převažují hnědáci, plaváci, bělouši a ryzáci, časté je i strakaté zbarvení.
Pro svou odolnost vůči mrazu, vytrvalost a sílu byl vždycky využíván jako soumar, ale také k jízdě pod sedlo a v zimním období hlavně k zápřahu do saní, podobně jako sob. Klisny se dojí a z jejich mléka se připravuje nápoj kumys, který má i rituální využití při šamanských obřadech. V omezené míře poskytuje i maso a kůži. V minulosti jedli Jakuti hlavně maso z uhynulých nebo nemocných koní, využívali jejich kůži (na šamanské bubny), žíně a srst.